Zájezdní hostinec

Bokomara

1:NG#ma kraji města, kde trC#m7olej končí,
znám mEmaj7ísto, kde přD#merůstá trG#máva,
kde rozbitá cesta se s mC#m7ěstem loučí,
tam zEmaj7ájezdní hD#mostinec stG#mával,
prC#m7o všechny formany Hmaj7i vandrovní
znC#m7avený dalekou pHmaj7outí
bC#m7ylo vždy víno i spHmaj7aní skrovný
C#ma chleba v ošatce z prD#outí.
2:Sem každej rád zašel a šel jeden hlas,
že k jídlu vždy zachutná sklenka,
že zelený oči a moc útlej pas
má hostinská - zrzavá Lenka,
večer, když s vínem se ozve i zpěv,
pocestným zachutná strava,
hostům pak do tváří žene se krev
a z dekoltu točí se hlava.
3:Ten dům tam stál snad sto dvacet let
a ještě před poslední válkou,
jak čas běžel dál, tak měnil se svět,
je kousek, co dřív bylo dálkou,
však jedno tam zůstalo tak jako dřív,
kdo zavítal, hlad měl a strádal,
dostal hned najíst, moh' vypít pár piv
i v noci, aniž by se hádal.
4:NG#ma kraji mG#m/Gěsta už nG#m/F#estojí nC#/Fic,
jen mEmaj7oderní bD#mudova v mG#městě,
kde pivo prej tG#m/Gočí se až z PG#m/F#opovicC#/F 
a zEmaj7a pokoj zD#maplatíš dvG#mě stě marek,
tam nekoupíš nic večer po deváté
a nocleh je dva týdny předem,
a co je vám platný, když nadáváte,
nechte se obložit ledem, a jedem!
5:Naj naj ...
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:14:54.592+00:00
Výsledky hledání: